Infolinka: 224 972 222

[email protected]

Koronavirus je dnes pravděpodobně nejsledovanější téma českého i světového internetu. Informace kolem s ním spojeného onemocnění Covid-19 se na nás valí ze všech stran a je tak stále obtížnější zjistit, co je pravda a co pouze nafouknutá bublina. Rozhodli jsme se proto všechny aktuálně dostupné a relevantní informace sjednotit na jedno místo a pomoci tak toto těžké období překonat.

Jak se projevuje koronavirus?

Pojem koronavirus je souhrnné označení pro viry spadající do čeledi Coronaviridae. Všechny z nich způsobují více a méně závažná onemocnění jak u zvířat, tak u lidí. Nejnovější typ koronaviru nese označení SARS-CoV-2 a způsobuje onemocnění Covid-19, které aktuálně straší (nejen) evropské obyvatele. První zprávy o novém onemocnění přišly v prosinci 2019 z Číny. Konkrétně se jednalo o město Wu-chan, odkud se začalo postupně šířit do dalších zemí.

Co je Covid-19?

V Česku se koronavirus a  Covid-19, objevily začátkem března 2020. V důsledku toho vláda učinila několik preventivních opatření (například zrušení výuky na základních, středních a vysokých školách), jejichž cílem bylo zabránit dalšímu šíření viru. I přes veškerou snahu ovšem stále přibývají nové případy lidí, u kterých se koronavirus (Covid-19) projevil.

Rizika a průběh onemocnění Covid-19 aneb jak poznat koronavirus

Největším strašákem spojeným s Covid-19 zůstává fakt, že prozatím není k dispozici dostatek vakcíny, která by ho zcela zastavila. Existuje ovšem standardizovaná léčba, díky které se již podařilo několik pacientů uzdravit. Koronavirus se ve většině případů projevuje jako obyčejná chřipka. Mezi příznaky Covid-19 tak patří nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty a bolest svalů či kloubů. Jejich výskyt ovšem nemusí nutně znamenat nakažení virem, je proto důležité zachovávat chladnou hlavu.

Dle statistik má Covid-19 v 80 % případů mírný průběh, 15 % nakažených má těžké příznaky a 5 % kritické. Koronavirus na základě zjištění nejvíce ohrožuje seniory nad 80 let, kde je riziko úmrtí téměř 8%. Toto riziko s ubývajícím věkem klesá, u občanů nad 60 let jde o 3,6 %. U mladších čtyřiceti je pravděpodobnost úmrtí nejmenší a to 0,2 %. Vzhledem k poměrně krátké době výskytu onemocnění se ovšem může stát, že se čísla postupem času ještě zvednou. Jsou také ovlivněna aktuální situací ve světě, přesněji řečeno počty nakažených v jednotlivých státech.

Šíření a prevence Covid-19

Koronavirus (Covid-19) se šíří dvěma způsoby. Vzhledem k tomu, že se jedná o kapénkovou chorobu je největší pravděpodobnost nákazy vzduchem. Méně častým, avšak stejně nebezpečným, je přenos fyzickým kontaktem s nakaženou plochou. Právě na základě tohoto faktu vešla v platnost další vládní nařízení, mezi která patří povinnost nosit roušku, nebo ideálně respirátor. Existuje přitom řada způsobů, jak si alespoň roušku vyrobit doma, a to i bez šicího stroje.

koronavirus čr

Lidé by si také měli pečlivěji mýt ruce, aby zabránili tomu, že se koronavirus, respektive s ním spojené onemocnění, dále rozšíří například v prostoru domácnosti. Nejvíce ohroženy i nadále zůstávají osoby s oslabenou imunitou, chronicky nemocní a senioři. Nejen těhotným se proto doporučuje posilování imunity prostřednictvím vitaminu C a pestrá strava.

Ačkoli se lék proti koronaviru šíří pomalu, jsou k dispozici testy, které dokáží Covid-19 v těle rozeznat. Pokud tak pojmete podezření z nákazy, můžete navštívit některé z níže uvedených kontaktních center, případně zavolat na specializovanou infolinku. Důležité je ovšem zachovat klid a nepanikařit. Věřme, že striktním dodržováním doporučení a zásad se brzy vše vrátí zpět do normálu.

Covid semafor

V rámci zřizování preventivních opatření, jak se chránit před koronavirem, ministerstvo zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem zavedlo takzvaný Covid semafor. Tento koronavirový semafor barevně vyznačuje rizikové oblasti v Česku i ve světě a slouží jako základní podnět k zavádění lokálních bezpečnostních opatření. Semafor je každý týden aktualizován a mapa tak upozorňuje na všechny kraje či okresy, které Covid zasáhl. To platí i pro státy, kdy získáváme okamžitý přehled o podmínkách návštěvy cizích zemí.

První vlna koronaviru v Česku

Nový koronavirus a s ním spojené onemocnění Covid-19 se začalo šířit na konci roku 2019. Až do konce února 2020 převládal v České republice názor, že se epidemie našemu území vyhne. Republika tedy ještě na začátku toho roku poskytla Číně dodávku ochranných a hygienických pomůcek, aby zde pomohla uklidnit stále se zhoršující situaci.

Hrozba nákazy koronavirem příliš netrápila ani širokou veřejnost. To se ovšem změnilo na začátku března, kdy byl potvrzen první výskyt nemoci a současně se započala první vlna koronaviru. Pro tuto dobu je charakteristický zejména nedostatek zmíněných, ochranných pomůcek a nařizování prvních opatření, jejichž cílem bylo šíření koronaviru zastavit, respektive zpomalit.

V první polovině března došlo k plošnému uzavření škol, omezil se počet osob, které mohou být přítomny na akcích, začala se zpřísňovat pravidla na hranicích a byl vyhlášen vůbec první nouzový stav.

Ve druhé polovině března již byla první vlna koronaviru v plném proudu. Do boje proti covidu se zapojila řada univerzit i samotní občané, kteří doma začali šít roušky. Na konci března bylo v České republice zaznamenáno první úmrtí osoby s covidem. Stejně tak se ovšem podařilo několik pacientů vyléčit.

Ke konci dubna bylo zahájeno postupné rozvolňování nastolených opatření. Na přelomu dubna a května začal počet uzdravených pacientů převyšovat nakažené. Koncem května mohly otevřít kavárny, restaurace a další prostory.

Léto se neslo ve znamení dalšího rozvolňování. Pomyslná první vlna koronaviru se tak pomalu blížila ke konci. Počet nakažených ovšem stále stoupal. V důsledku čehož se začalo mluvit o druhé vlně pandemie v České republice.

Druhá vlna koronaviru v Česku

Druhá vlna koronaviru se začala výrazněji projevovat koncem srpna. Na začátku září proto znovu vzešla platnost opatření ohledně nošení roušek, prozatím v interiérech. Vznášení opatření začal řídit takzvaný Covid semafor, který se řídil počtem nakažených v jednotlivých krajích.

Oficiální označení „Druhá vlna koronaviru“, bylo poprvé použito v polovině září. V té době takřka každý den přibýval rekordní počet nakažených. V říjnu postupně začalo opět docházet k uzavírání vysokých i středních škol, až došlo k plošnému přechodu na distanční formu výuky. Přidávala se i další opatření, uzavírání restaurací či zákaz provozování kadeřnických salónů a podobných služeb.

V listopadu původní koronavirový semafor vystřídal protiepidemický systém PES. Jeho smyslem je podávat přesnější a aktuálnější zprávu o současném stavu. Z toho důvodu neprobíhá jeho aktualizace jednou týdně, jak tomu bylo u semaforu, nýbrž každý den.

Opatření, která způsobila druhá vlna koronaviru, se částečně zmírnila v období před Vánoci. Ještě ke konci roku se však většině původní působnost vrátila. Již začátkem ledna si Česká republika vydobyla pozici státu s nejhorší bilancí ze všech zemí na světě.

Třetí vlna koronaviru v Česku

Třetí vlna koronaviru se pojí právě se zmíněnými, stále se zvyšujícími čísly. Mezi další mezníky lze řadit vyvinutí vakcíny proti koronaviru a související spuštění očkování – prozatím určené pouze pro nejstarší generaci. To, jak bude třetí vlna koronaviru probíhat, ukáže až čas, vzniklá vakcína však snad již symbolizuje pomyslné blýskání na lepší časy.

Důležité kontakty

Kdo může poradit

V případě, že máte ke koronaviru nějaké dotazy můžete využít některé ze specializovaných infolinek:

Hygienické stanice a testovací laboratoře

Nejčastější otázky (FAQ) koronavirus a Covid-19

U pacientů s nákazou je tak prozatím aplikována podpůrná léčba s využitím Ibuprofenu a dalších léčiv. V průběhu roku by mělo také postupně dojít k plošnému podání vakcíny proti covidu.

Koronavirus, respektive onemocnění Covid-19, se přenáší z člověka na člověka prostřednictvím kapének vylučovaných během kýchání, kašlání a tělesného kontaktu. Šíří se tedy vzduchem, a proto mezi nejsnazší způsoby, jak se proti koronaviru bránit, patří nošení roušek a udržování 2m vzdálenosti mezi osobami.

Již od vyhlášení koronavirové pandemie světem putuje spousta názorů na to, jak vlastně nový koronavirus (SARS-CoV-2) vznikl. Objevily se mimo jiné spekulace, které tvrdily, že se jedná o výsledek laboratorního pokusu, který se vymkl kontrole, nebo byl vypuštěn schválně. Řada vědeckých výzkumů však potvrdila, že nový koronavirus a Covid-19 mají přirozený původ a na člověka se přenesly z netopýra.

Odběr vzorku pro PCR i Rychlotest (někdy také Rapid test) na Covid-19 nezabere více než několik minut. Rychlost jejich vyhodnocení však již závisí na typu testu – v prvním případě se typicky jedná o několik hodin/dní. U druhého zmíněného způsobu testování obvykle o několik desítek minut.

Základním prostředkem ochrany před koronavirem a nákazou Covid-19 je dodržování hygienických pravidel, jako je pečlivé mytí rukou a používání dezinfekce. Je ovšem také důležité neustále sledovat svůj aktuální zdravotní stav a reagovat na všechny případné příznaky.

Nákaza Covid-19 se pojí s několika základními příznaky: horečka, kašel, dušnost, únava, bolest svalů, ztráta chuti k jídlu, průjem a vyrážka. Pokud se některý z těchto příznaků objeví a projevuje se více než tři dny, je na místě kontaktovat lékaře a udělat si test na koronavirus.