Nový koronavirus a onemocnění COVID-19 se ve společnosti poprvé objevily na konci roku 2019. Jedná se tedy o poměrně novou hrozbu, na kterou prozatím nebyl vyvinut specifický lék. I přesto je však vhodné poučit se ze zkušenosti okolních států, které již s koronavirem soupeří delší dobu a pokusit se tak zamezit stále vzrůstajícímu počtu nakažených a dalšímu šíření onemocnění.
Rozdíly mezi koronavirem a chřipkou
V první řadě je vhodné na základě zkušenosti s koronavirem rozlišit průběh klasické chřipky a onemocnění COVID-19. Obě tyto hrozby spadají mezi virová onemocnění, které se přenášejí osobním kontaktem, kapénkami, nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a ploch. Koronavir a chřipka mají také podobné příznaky v podobě suchého kašle a zvýšené teploty. To se promítá také do preventivních opatření v podobě důkladného mytí rukou, či zakrývání úst předloktím při kýchání.
V čem se ovšem nový koronavirus a chřipka liší je samotný průběh a úmrtnost onemocnění. Z aktuálního stavu informací vyplývá, že šance na úmrtí u člověka nakaženého koronavirem je až čtyřicetkrát vyšší než v případě běžné chřipky. Chřipka se také mnohem rychleji přenáší, jelikož má v průměru kratší dobu inkubace (dříve se projevuje). To je na jednu stranu pozitivní, na druhou stranu ovšem negativní zpráva, jelikož se koronavirus ve svých počátcích nemusí vůbec (nebo jen velice lehce) projevit, a to až v 80 % případů. Řada nakažených je tak pouhými přenašeči, z čehož vyplývají nastavené zásady, mezi něž patří kupříkladu udržování dvoumetrového odstupu ve frontách.
Zbylých dvacet procent případů je rozděleno mezi závažný průběh koronaviru s potřebou nemocniční léčby (15 %) a kritickou formu onemocnění COVID-19, která vyžaduje plicní ventilaci (5 %). Ve výsledku má proto koronavirus větší počet závažných případů než chřipka. Rozdíl je možné pozorovat v hledisku nejvíce ohrožených skupin. U chřipky jsou nejvíce ohrožené děti, jelikož se mezi nimi viry nejrychleji šíří. Koronavirus však ohrožuje spíše seniory, osoby s chronickými onemocněními a oslabenou imunitou, ku příkladu v důsledku rakoviny.
Co dělat, když mám koronavirus
Pokud se ukáže, že je test na koronavirus (COVID-19) pozitivní, je v případě standardního průběhu pacientovi nařízena domácí izolace. Nakažený by měl současně o své nemoci informovat okolí, aby se předcházelo nevědomému šíření viru. Pokud by se jednalo o závažnější průběh, byl by dotyčný hospitalizován v nemocnici.
Zkušenosti s koronavirem: karanténa a izolace
V současnosti se mohou občané v souvislosti s koronavirem setkat se třemi druhy preventivních opatření, souvisejícími s volností pohybu. První z nich je izolace, která má oddělit nakažené pacienty od ostatních. Mělo by se tak zabránit dalšímu šíření infekce a zastavit stále přibývající počty nakažených. Konkrétní podmínky stanovuje ošetřující lékař. Zkušenosti ukazují, že u méně závažných onemocnění novým koronavirem může být uskutečněna v domácím prostředí. Pokud by se ovšem jednalo o závažnější průběh je nezbytně nutná hospitalizace na infekčním oddělení v nemocnici.
Druhou variantou je karanténa. Ta se vztahuje na všechny občany, jež jsou podezřelí z nákazy. Může se tak jednat o osoby, které se vrátili z postižených zahraničních oblastí, nebo byly v kontaktu s osobou u níž se onemocnění COVID-19 prokázalo. Délka trvání karantény se odvíjí od inkubační doby onemocnění, měla by tedy trvat 14 dní. Během této doby by měl být omezen veškerý kontakt s ostatními. Karanténa typicky probíhá v domácím prostředí. Posledním případem je omezení pohybu osob vycházející z preventivních vládních opatření. Hlásá, že by občané neměli opouštět své domovy, pokud to není nezbytně nutné. Doporučené jsou tak pouze cesty do práce nebo na nákup.
Pravidla domácí karantény
Preventivní zásady v podobě nošení roušky, nebo omezení pohybu na nezbytné pochůzky platí pro všechny občany České republiky. O to přísnější pravidla však platí pro osoby, na které byla uvalena domácí karanténa. V první řadě by se měl zásadně minimalizovat fyzický kontakt a vycházení ven. Osoby tak mohou k nákupům a dalším příležitostem využít služeb dobrovolníků, nebo dodavatelské služby. Ani v tomto případě by ovšem nemělo dojít k osobnímu setkání.
Platí také striktní zákaz návštěv a separace od zbytku rodiny. Ideálním řešením je vyčlenění speciálního pokoje, kde by infikovaný pobýval. Minimálně by ovšem měl být dodržen rozestup mezi lůžky a členové rodiny by měli i doma nosit roušku, případně respirátor. Zbytek rodiny by neměl přijít do styku s oblečením nakaženého, ani předměty, kterých se dotýkal.
Společné prostory, jako například toaleta by měly být důkladně dezinfikovány. Zkušenosti s koronavirem stanovují, že by přímý kontakt s pacientem neměl být delší než 15 minut. Prádlo by mělo být práno na 60 ° a během sušení či žehlení využívány ty nejvyšší možné teploty.
Koronavirus a informace pro zaměstnance
Ideálním řešením aktuální situace je přechod na takzvanou homeoffice čili práci z domova. K té poté mohou přistoupit i osoby v karanténě, nebo rodiče kteří řeší ošetřování dítěte. Pokud tak i v době koronaviru dochází k výkonu práce za mzdu, nebo plat, nemá zaměstnanec během prvních 14 dnů karantény nárok na výplatu náhrady mzdy (platu). Stejně tak mu nepřísluší výplata nemocenské od 15. dne karantény. S homeoffice ovšem musí souhlasit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.
Náhrada mzdy, ošetřovné a další pracovní souvislosti s koronavirem
Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti s koronavirem na svých stránkách zveřejnilo soubor dokumentů, který by měl poskytnout veškeré informace související s pracovními omezeními pro zaměstnance v karanténě i žadatele o zaměstnání. V současné době se jedná o nejaktuálnější informace, které by měly zodpovědět všechny související otázky.
Podobně ucelené informace pak web přináší také v otázce ošetřovného. Zde zmíněné pokyny nabývají platnosti od března a neměly by se měnit až do skončení mimořádných opatření spojených se šířením nového koronaviru a onemocnění COVID-19. Rodičům tak nově náleží nárok na ošetřovné pro celou dobu uzavření školských zařízení. Je ovšem podmíněno stářím dítěte, jehož věk nesmí přesáhnout třináct let.
Zkušenosti s koronavirem: informace pro rodiče
Dosavadní zkušenosti s koronavirem mohou přinést také užitečné informace pro rodiče menších dětí. V první řadě je důležité uvědomění, že se i dítě může nakazit onemocněním COVID-19. Nejčastějším zdrojem nákazy jsou v tomto případě jeho rodiče a další dospělí s nimiž přišlo do styku. Dospělí by proto měli být o to zodpovědnější z hlediska dodržování zásad a základních hygienických pravidel. Současně by měli své děti vést například k poctivému nošení roušky, nebo respirátoru.
Dítě se může koronavirem nakazit hned po porodu, jsou zaznamenané například nákazy po 36 hodinách od narození. Ačkoli většina dětských případů spojených s onemocněním COVID-19 probíhala mírně, není vhodné své ratolesti zbytečně vystavovat také styku se seniory, osobami s oslabenou imunitou a dalšími rizikovými skupinami. V případě nakažených osob v domácnosti je důležité dodržovat pravidla popsaná v sekci s karanténou.
U školáků je také vhodné nezanedbávat další vzdělávání a procvičování probrané látky. Ačkoli školy typicky přicházejí s alternativním řešením v podobě online vyučování a zadávání domácích úkolů je vhodné tuto činnost dále doplňovat. Dítě by se tak během stavu nouze mělo věnovat čtení a samostatně procvičovat své znalosti a dovednosti například prostřednictvím internetových nástrojů pro cvičení matematiky a českého jazyka. Svým dílem se snaží přispět také televize, která začala vysílat vzdělávací pořady rozdělené podle jednotlivých tříd.