Mezinárodní šíření nového koronaviru a onemocnění COVID-19 se za posledních několik měsíců stalo největší obavou většiny populace. Stále se rozmáhající infekce za sebou každodenně zanechává množství obětí, což vedlo až k vyhlášení stavu pandemie, tedy epidemie zasahující do několika kontinentů.

Zásadním mezníkem koronavirové krize byly měsíce duben a květen, kdy zejména Itálie zaznamenala obrovský nárůst počtu nakažených i usmrcených. Přes letní měsíce se situace začala pozvolna uklidňovat, odborníci však přesto varovali před příchodem takzvané druhé vlny, která může mít ještě horší průběh než ta předchozí.

Avizovaná druhá vlna přišla v polovině srpna a nevyhnula se ani České republice, zejména Praze. Aktuální počty nakažených pacientů i těch, kteří onemocnění COVID-19 podlehli zobrazuje výše uvedená mapa světa.

Státy s nákazou koronavirem

Koronavirus v Číně

Čína je vůbec první zemí, ve které se nový koronavirus objevil. S rostoucím počtem nakažených začala přijímat radikální opatření v podobě uzavírání celých měst a oblastí. Postupem času se zde ovšem situace začala zlepšovat. Ačkoli ještě nějakou dobu vedla tabulku s počty nakažených i usmrcených, ji později na první příčce vystřídaly Spojené státy americké. Aktuálně dodává zdravotnické pomůcky do dalších států, včetně České republiky.

Koronavirus v Itálii

Itálie patří mezi země, kterých se nový koronavirus a COVID-19 dotkl nejvíce. V období dubnové krize zaznamenala rapidní nárůst onemocněných a skokově předehnala i čínské ohnisko. Mezi nejvíce zasažené patřila severní oblast, která byla jako první uvalena do karantény.

Postupem času se však i zde podařilo situaci zklidnit a již od druhé poloviny června se řadí k zemím s menším rizikem nákazy COVID-19. Podobně jako v dalších zemích ovšem i zde platí povinnost testu na koronavirus a následná čtrnáctidenní karanténa. Více informací lze nalézt na webu velvyslanectví ČR. Aktuální počty nakažených pak zobrazuje níže uvedená mapa.

Koronavirus v Německu

Německo zaujalo striktní omezení takřka v okamžiku, kdy se hrozba zvaná nový koronavirus, začala šířit za hranice Číny. V dubnu sice zaznamenalo nárůst nakažených, počet usmrcených ovšem zůstal minimální.

V podobném duchu Německo pokračuje i ve druhé vlně pandemického onemocnění COVID-19, kdy na srpnový / zářijový nárůst reaguje dalšími opatřeními. Mezi ty patří i povinné testování návštěvníků z cizích zemí, kterému se nevyhnou ani Češi.

Koronavirus ve Španělsku

Španělsko v dubnu zaznamenalo obdobný nárůst jako Itálie. Lépe si přitom nestojí ani ve zmíněné druhé vlně koronaviru, kdy je (za Ruskem) druhou evropskou zemí s největším počtem nakažených. Konkrétní čísla lze pozorovat na níže uvedené mapě.

Koronavirus na Slovensku

Na Slovensko se COVID-19 pravděpodobně rozšířil z Itálie v březnu 2020. Podobně jako v dalších, nejen evropských, zemích i zde vcházela v platnost nejrůznější opatření, která napomohla zpomalení a menšímu rozšíření nákazy.

Začátkem srpna však Slovensko zaznamenalo růst, který přetrvává i v následujících měsících a počty nakažených zde nabírají rekordních čísel. Očekávají se podobná bezpečnostní opatření, která byla stanovena i v ČR. Aktuální informace o podmínkách cestování na Slovensko na webu nabízí velvyslanectví ČR.

Koronavirus a Rakousko

Rakousko patřilo mezi první země, které kvůli onemocnění COVID-19 přijaly bezpečnostní opatření a uzavřely své hranice. Díky tomu se zde podařilo udržet počty nakažených i usmrcených na nižších číslech po celou dubnovou krizi.

Stejně jako Slovensko ovšem zaznamenalo skokový nárůst pacientů nakažených koronavirem v průběhu srpna a září 2020. Řeší tak důslednější kontroly u hranic a současně zavádění bezpečnostních opatření, která mají pomoci šíření zabránit. Bližší specifikaci podmínek pro cestování mezi Českou republikou a Rakouskem opět nabídne web velvyslanectví ČR.

Koronavirus ve Slovinsku

Zhoršení epidemiologické situace kolem onemocnění COVID-19 zaznamenalo také Slovinsko, kde počty nakažených stoupají již od konce června. Momentálně zde platí povinná čtrnáctidenní karanténa pro cestující z České republiky a další opatření. Více informací přináší web velvyslanectví ČR.

Vývoj a šíření koronaviru ve světě

Nový koronavirus, se poprvé objevil v prosinci loňského roku (2019) v čínském Wu-chanu. Místní občan se zde obrátil na lékaře s neustupujícími horečkami a suchým kašlem. Postupně se k němu přidávali další a další pacienti, které doprovázely i další příznaky v podobě dušnosti a bolesti svalů. Se vzrůstajícím počtem nakažených Čína upozornila na nárůst pacientů se silnými zápaly plic neznámé příčiny. V lednu 2020 pak nový koronavirus získal své odborné označení SARS-CoV-2.

Z Číny se virus prostřednictvím návštěvníků Wu-chanu přesunul do Thajska. O několik dní později se pak ze stejné příčiny koronavirus objevil také v Japonsku. V polovině ledna na následky onemocnění COVID-19 zemřeli již dva pacienti. Koncem ledna už bylo vědecky ověřené, že se nákaza přenáší mezi lidmi, současně se virus projevil také v USA. V Číně se mezitím rozšířil do několika měst. Na to většina letišť reagovala testováním cestujících z nakažených oblastí.

Koronavirus v Evropě

Počet nakažených v Číně stále stoupal. Wu-chan a další ohniska šíření nového koronaviru proto byla postavena do karantény. V postižených oblastech přestala fungovat veškerá doprava ven i uvnitř. Obyvatelé nesměli vycházet z domu. Do seznamu zemí postižených onemocněním COVID-19 přibyla Francie, později také Tchaj-wan a Jižní Korea. První případ se pak objevil také v Kanadě a Německu, nemoci v té době celosvětově podlehlo 56 lidí. Z důvodu prevence byla zrušena celá řada letů.

mapa koronaviru
Zdroje: https://pixabay.com/cs/illustrations/virus-coronavirus-sars-cov-2-blesk-4915859/

Poslední lednový den vyhlásila Světová zdravotní organizace stav globální zdravotní nouze, některé státy začaly uzavírat své hranice. Seznam nakažených zemí se dále rozšiřoval, přibyla Itálie, Finsko, Tibet, Indie, Filipíny, Velká Británie, Švédsko a Rusko. Celkově byl nový Koronavirus zaznamenán již ve třiadvaceti zemích. 3. února pak byl v Thajsku zaznamenán první úspěšně vyléčený pacient. O den později hlásily prvního vyléčeného také Spojené státy. V obou případech ovšem byla využita zcela odlišná léčba. 11. února dostalo onemocnění své jméno COVID-19. Předseda WHO poprvé upozornil na politické, ekonomické a společenské riziko, které s sebou nákaza může přinést.

Koronavirus v České republice

V průběhu února dále rostl počet nakažených, stejně jako přibývaly státy do seznamu nakažených oblastí. V Evropě pak nejvíce případů zaznamenala Francie a Itálie, 1. března se nový koronavirus a COVID-19 objevily také v České republice. Ve světě v té době na následky nemoci zemřelo téměř 3 000 lidí. Vlády jednotlivých zemí se začaly připravovat na krizový plán. O týden později se do karantény dostala také severní Itálie. 10. března u nás začaly platit první preventivní opatření. Karanténa v Itálii se rozšířila na celé území státu. O den později označila WHO nákazu SARS-CoV-2 za pandemii. 12. března vyhlásila Česká republika stav nouze.

Postupně se začala zavírat restaurační zařízení a obchody. Počet nakažených se pohyboval kolem 189. O tři dny později byla vyhlášeno omezení pohybu, lidé by tak měli své domovy opouštět jen výjimečných případech. Senioři nad 80 let pak ideálně vůbec. Byla zavedena povinnost roušek a kladen stále větší důraz na zásady prevence a dodržování hygienických předpisů.